Vývoj divadla od počátku do konce 19. století
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Vývoj divadla od počátku do konce 19. století
České divadlo:
Počátky dramatu spadají již do 12. stol., převažovala náboženská tématika, hl.život, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista – tzv. Pašijové hry.
14. stol - Mastičkář – nejstarší česko-latinská hra, poprvé lidové prostředí trhu, kde mastičkář Severín se svými sluhy Rubínem a Pustrpalkem prodává masti. Původně Velikonoční hra, zachovaly se pouze zlomky.
18. stol. – 1. fáze Národního obrození :
nejdůležitější divadelní scény : Divadlo v Kotcích – zal. r. 1738 v Praze – hrálo se výhradně německy, r. 1771 odehrána l. hra česky – Kníže Honzík
: Stavovské divadlo – zal. r. 1783
: Bouda – postaveno v letech 1786-1789 na Václavském náměstí, dřevěná budova, která se stala symbolem N.O.
Představitelé : Václav Thám – historické hry – Vlasta a Šárka
Prokop Šedivý – Frašky, Masné krámy, Pražští sládci
Počátek 19.stol. - 2.fáze Národního obrození :
Václav Kliment Klicpera – komedie : např. Hadrján z Římsů, Divotvorný klobouk
Společenské hry : Každý něco pro vlast
Historické hry : Točník – autor spojoval v povídce staré tradice rytířské povídky s romantickými prvky a metodou obrazů z dávnověku. Pozornost soustředil k postavám, jejich charakteristice a tragický děj podával v izolovaných scénách. Povídka je uvedena simulovaným dopisem.
19. stol. - Josef Kajetán Tyl (1808-1856) –nejvýznamnější dramatik romantismu v Čechách, novinář a prozaik. * v Kutné Hoře, gymnázium v Praze a Hradci Králové (zde jeho učitelem i Václav Kliment Klicpera). V novinářské činnosti stál u zrodu časopisu Jindy a nyní = Květy české = KVĚTY. Vydával také svůj vlastní časopis Vlastimil, později časopis Pražský posel, přispíval do Sedlských novin. Jeho dramatická činnost spojena s působením v Kajetánském divadle, později vlastník kočovné divadelní společnosti, s níž cestoval po celých Čechách, poslední cesta do Plzně, kde zemřel (dnes Tylovo divadlo). Již za svého života se stal velmi oblíbeným a uznávaným
Tvorba : divadelní činnost – 1834-1837 založil tzv. Kajetánské divadlo (herec i organizátor), před i po tom jako ochotník ve Stavovském divadle.(Od r.1846 zde dramaturgem).
: historické hry – např. Jan Hus, Žižka z Trocnova, Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři
: společenské hry – Paličova dcera, Fidlovačka (Kde domov můj), Paní Marjánka, Matka Pluku…
: dramatické báchorky – Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění,
Strakonický dudák – Švanda a Dorotka se mají rádi. Otec Trnka lásce nepřeje, Švanda tedy vezme dudy a jde do světa, aby vydělal peníze a mohl si Dorotku vzít. Dudy mu očaruje jeho matka, víla Rosava. Doprovází ho sekretář Vocílka, který rozhazuje jeho vydělané peníze. Dorotka se vydá se starým houslistou Kalafunou hledat Švandu, vede je Rosava. Když ho najdou, Švanda má právě rozveselit princeznu Zulíku, která si ho chce vzít za muže. Zuličin ženich Alamir zasáhne a Švanda končí ve vězení. Rosava mu pomůže ven, sama se ale stává divoženkou. O půlnoci na popravišti má hrát Švanda „hodům divých žen“. Dorotka ho vyvleče z kola duchů. Švanda, Dorotka i Rosava se obejmou. Jejich velká láska dojme i královnu víl Lesanu, která z Rosavy sejme prokletí.
Konec 19. stol -
- Vznikaly nové divadelní scény z nichž nejvýznamnější se stalo Národní divadlo.
- 1. fáze – prozatimní divadlo r. 1862
- 2. fáze – položení základního kamene ND r. 1868
- 3. fáze – dokončení v r. 1883 (r.1881 vyhořelo)
-
Činnost Národního divadla byla započata Smetanovou Libuší. Architektem byl Josef Zítek, stavební styl novorenesanční.
opona – do stran i do výše, František Ženíšek =) konkurs. Po požáru nová opona Národ sobě od Vojtěcha Hynaise – ukazuje jak se sbíraly peníze na stavbu.
Stropy vyzdobil František Ženíšek – 8 múz – 8 druhů umění
Hlavní chodbu – foyer – vyzdobil Mikoláš Aleš – cyklus obrazů Vlast
Nejvýznamnější dramatici – bratři Mrštíkové, L. Stroupežnický, G. Preissová, J. Vrchlický, J. Zeyer, A. Jirásek
1) Alois Mrštík (1861-1925) – prozaik a dramatik, po vystudování učitelského ústavu učitelem v jihomoravských obcích. Autor několika povídkových knih – např. Dobré duše, románová kronika Rok na vsi, s bratrem Vilémem autorem nejznámějšího dramatu Maryša
2) Vilém Mrštík (1863-1912) – spisovatel a překladatel, nedokončil studium práv, poté se věnoval literární a publicistické dráze.
Tvorba : povídky – Stíny, romány – Santa Lucia, Pohádka máje, dramata a překlady z ruštiny. S bratrem autorem dramatu Maryša, některých povídek a v konečné úpravě i kroniky Rok na vsi
Maryša – sociální drama ze života jihomoravské vesnice, 5 dějství :
1. vojáci odchází na vojnu, mezi nimi i Francek, který miluje selskou dceru Maryšu a ona jeho. Otec Lízal dohaduje její vdavky s mlynářem Vávrou
2. Maryša Vávru odmítá, ctí však rozhodnutí rodičů, nakonec ustupuje.
3. za 2 roky se vrací Francek z vojny a v hospodě se setkává s Maryšou, opět ji chce za ženu
4.-5. I otec Lízal vidí, jak Maryša strádá a chce ji vzít zpět domů. Maryše nedovolí její víra („nešťastná su, ale špatná nebudu“). Vávra je proti a jednou po Franckovi vystřelí. Strach o Francka způsobí, že Maryša nasype Vávrovy do kávy jed a otráví ho.
Hra je doprovázena hudbou a zpěvem, nářečím a kroji jihomoravské vesnice.
3) Ladislav Stroupežnický (1850-1892) – původně úředník, přispíval do mnoha novin a časopisů, později dramaturgem ND. Sám se podílel na přepracování několika klasických světových dramat, autorem próz a divadelních her :
Zvíkovský rarášek , nejznámější je hra Naši furianti – děj na jihočeské vesnici a základním tématem je spor o to, kdo se stane ponocným. Poprvé hra přijata nepříznivě, až při druhém hraní pochopena, hraje se dodnes.
4) Gabriela Preissová (1862-1946) – dramata čerpala z Moravy. Nejznámnější Gazdina roba, Její pastorkyňa (stará mlynářka spáchá zločin aby zachránila nevl.dceru)
5) Alois Jirásek (1851-1930) - * v Hronově, středoškolská studia v Broumově a Hradci Králové. Původně se chtěl věnovat malířství, z existenčních důvodů však vystudoval historii a začal ji vyučovat v Litomyšli a v Praze. Stále si zachovával kontakty s výtvarnými umělci (hl. Mikolášem Alšem). V roce 1917 se spolu s dalšími spisovateli podepsal pod Manifest za vytvoření samostatného Československa. Zabýval se také politikou, byl členem senátu.
- dramata : a) historická – husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
b) společenská – Lucerna, Otec, Vojnarka.
6) Jaroslav Vrchlický (1853-1912) – vl. jménem Emil Frýda. * v Lounech. Vůdčí osobnost lumírovského hnutí. Psal poezii i prózu a drama…
Tvorba : drama – komedie Noc na Karlštejně, drama Hippodamie
7) Julius Zeyer (1841-1901) – po studiích v Praze se soukromě věnoval studiu jazyků a literatury, cestoval po Evropě a jeho zážitky se promítly do tvorby. Stal se vychovatelem v Rusku, většinu života na cestách, hl. v Itálii.
drama – Radúz a Mahulena – podle slovenské pohádky, zhudebnil J. Suk.
8) Josef Václav Sládek (1845-1912) - Psal prózu, fejetony, poezii, překládal (z ruštiny, polštiny, španělštiny, angličtiny – 36 divadelních her W.Shakespeara)
Světové divadlo :
Řecká literatura :
3 základní období : a) archaické b) atlické c) helénistické
Drama se rozdělilo na :
a) Tragedii – vznikla dříve, původně vznikla z náboženských obřadů věnovaných bohu vína a plodnosti Dionýsovi. Hráli pouze muži. Čerpala z mýtů – objevují se nadpřirozené bytosti (bohové), používal se knižní zastaralý jazyk. Základní znak např. jendota místa, času a děje. Hrálo se v amfiteátrech – výborná akustika.
Hl. představitelé – Aischylos – Oresteia
Eurípidés – Médea
Sofoklés – Antigona – synové Thébského krále se dostanou do sporu o trůn. Polyneikés přivolá na pomoc proti bratrovi cizí vojska, ale Thébané se ubrání. Bratři se v boji navzájem zabijí. Nový král, jejich strých Kreón dá obránce Théb pochovat, pohřbení Polynéika však zakáže. Sestra padlých Antigona však bratra i přez zákaz pohřbí. Kreón ji nechá uvěznit a je stižen trestem – oslepne a zůstane sám.
b) Komedii - Hl. představitel Aristofanés
Římská literatura :
Navazuje na Řecko a rozvíjí se filozofie (Cicero, Seneca), poezie, próza a drama.
Drama : rozvoj komedií : Plautus – autor mnoha komedií, později přepracovány (nejznámější
je Komedie o hrnci – Molier v 17.stol.)
1) William Shakespeare (1564 – 1616) : renesance – nejvýznamnější světový dramatik, o jeho životě není příliš zpráv. * Stratford nad Avonou, odešel do Londýna, působil v kočovné divadelní spol., později se zde stal ředitelem stálého divadla. Na sklonku života zpět do svého rodiště.
Jeho tvorba se dělí do 3 období :
a) tvorba do r.1600 – zejména komedie (Sen noci svatojánské,Veselé paničky Windsorské, Zkrocení zlé ženy),první tragédie (Romeo a Julie).
b) období 1600-1608 – převažují tragédie (Hamlet, Othello, Král Lear, Macbeth), historické hry ze starověku (Julius Caesar), hry o anglických dějinách (Richard III., Jindřich IV.,VI.)
c) po r. 1608 - méně známá díla (Zimní pohádka).
V současnosti mu je připisováno 37 divadelních her.
Např. : Othello – důstojník ve službách benátské republiky Jago nenávidí svého představeného, černého generála Othella, protože nebyl povýšen. Othello odjíždí na Kypr do boje proti Turkům, setkává se tu se svou ženou Desdemonou. Jago chce v Othellovi vzbudit žárlivost svými poznámkami. Othello podléhá pochybnostem o její věrnosti a uškrtí ji. Bez ní už jeho život nemá smysl, páchá sebevraždu.
Hamlet : kralevic dánský – Hamletův otec, dánský král byl zřejmě zavražděn svým bratrem Claudiem. Jedné noci se Hamletovi zjeví otcův duch a jeho domněnku potvrdí. Hamlet chce otcovu smrt pomstít, předstírá šílenství, aby nabyl jistoty o Claudiově vině, inscenuje s pouličními herci představení o otcově vraždě. Claudius ho pošle do Anglie, po návratu umírá náhodně jeho mečem otec Hamletovi lásky Ofélie Polónius. Ofélie se pomate a utopí. Její bratr Laertes vyzve Hamleta na souboj,král Claudius toho využije a potře Laertův meč jedem, Hamlet ho poté, co zjistí zradu vytrhne Laertovi a probodne jeho i krále. Umírá i královna, která vypije číši otráveného vína pro Hamleta, i Hamlet, zraněný na začátku souboje. Hamlet je typ člověka bojujícího za spravedlnost, oslabují ho pochybnosti a nedůvěra ve vlastní sílu.
2) Moliére (1622 - 1673) : klasicismus – vl.jm. Jean-Babtiste Poquelin. Klasik světové komedie. V jeho dílech se objevuje : kritický pohled na skutečnost, satirické obrazy nedostatků, výsměch lidským slabostem, smírné řešení konfliktu, hrdinové jsou pojati satiricky i humorně.
Tvorba : politická satirická hra Tartuffe – hl. postavy bohatý důvěřivý slaboch Orgon, vychytralý podvodník Tartuffe, bratr Orgonovy ženy Kleantes
: hry – Lakomec – hl. postavou lichvář Harpagon
- Don Juan, Misantrop – nepřítel lidí, Zdravý nemocný
3) Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832) – básník, dramatik, prozaik, vrcholný představitel klasicismu. Studoval práva a přírodní vědy, do jeho tvorby zasahovaly například i jeho lásky a cesty po světě (včetně Karlových Varů).
Tvorba : drama Ifigénie na Tauridě, tragédie Egmont, drama Torquato Tasso,
drama Faust – vrchol tvorby, pracoval na něm s přestávkami skoro 60 let. Skládá se ze dvou částí. Goethe se v něm, navazujíc na starou lidovou pověst, snaží odpovědět na základní otázky lidské existence. Zpracoval tu množství vědeckých, filozofických, mravních a politických poznatků své doby. Hlavní postava, doktor Faus, prodá v touze po poznání a štěstí svou duši ďáblu Mefistofelovi. Nakonec nalézá smysl života v aktivitě pro dobro lidstva.
Někteří další světoví dramatici :
4) Lope de Vega (1562 – 1635) : renesance - nejvýznamnější šp. dramatik, za život napsal asi 2000 divadelních her. Vytvořil drama „kordu a pláště“. Nejznámější hra Ovčí pramen.
5) Pedro Calderón de La Barca (1600 – 1681) : baroko – Život je sen – stěžejní drama, nastoluje základní otázky smyslu a obsahu života, lidské existence a svobody člověka.Hl.hrdinou princ Segismundo, od narození ve věži, pro králův strach z jeho zločinné budoucnosti. Princ vyhraje nad temnými stránkami své povahy přesvědčením, že vše, co člověk prožívá, je jen zdání.
6) Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) : realismus – povídky a dramata. Zakladatel lyrického dramatu (jemné dialogy, lyrické partie). Původně lékař, mistr stručnosti, krátkosti a výstižnosti.
Tvorba : dramata : Racek, Strýček Váňa, Tři sestry
Višňový sad – panské sídlo statkářky Reněvské a jejího bratra Gajeva. Ozdobou statku je višňový sad, který se stává majetkem zbohatlého kupce Lopachina. Ten ho chce zničit a rozprodat na parcely. Krásný sad a jeho zánik symbolizuje rozpad ruské šlechty. Hl. postavami jsou Trofimov – chudý student, odsuzuje poměry v Rusku, věří ve vývoj lidstva, zdokonalování, Lopachin – domýšlivý a arogantní člověk, který si rád dělá z lidí legraci.
7) Henrik Ibsen (1828-1906) : realismus – norský dramatik, v jeho dílech - kritika norské společnosti.
Tvorba : dramata Nepřítel lidu, Nora
8) Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852) : realismus - Revizor – satirická divadelní hra
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát